Svůj rybníček umístěte v místě, které dobře znáte. Přímé slunce by nemělo na Váš rybníček přes den svítit více jak 6 hodin. Zbývající čas dne by měl být rybníček ve stínu. 

Pokud jde o umístění jezírka, snažíme se vyhnout místům, která jsou na přímém slunci. Nemáme-li jinou možnost, můžeme si pomoct vysazením stromů okolo jezírka, vyššími druhy pobřežních rostlin, lekníny, popřípadě speciálními plovoucími rostlinami. Vzrostlé stromy jsou navíc ozdobou zahrady, vytvářejí stín a tak, jako velké kameny, zásadně přispívají  k přirozenému začlenění vodní plochy do vaší zahrady. Samozřejmě je nutné v těchto případech vhodně přizpůsobit filtraci z důvodu většího spadu listí nebo jehličí.

Označte si zahradní hadicí polohu a tvar jezírka. Podle označení se může každý člen rodiny podílet na výběru správného místa a můžete také vysledovat průběh slunce a stínu na vybraném místě. 

Fólie nebo rybníček? Rozhoduje velikost.   

Jestliže má být hladina Vašeho rybníčku větší než 4 m2, pak zvolte rybníček folióvý, nebotˇ tak můžete navrhnout formu a velikost zcela dle svých představ. Kromě toho jsou fóliové rybníčky při této velikosti nákladově výhodnější.

Jestliže plánujete menší rybníček než 4m2, je lépe zvolit některý z plastových rybníčků, které mají jednotlivé zóny tvarovány tak, aby pobřežní i ostatní rostliny měly svoji potřebnou minimální hloubku. 

S pomocí fólie se dají rybníčky o této velikosti vybudovat jen těžko nebo  s výrazně vyššími náklady.

Další alternativou je vybudování rybníčku nebo přírodního jezera bez fólie, což je snadné v případě dostatku jílovitých složek v půdě a podloží, za použití metody vytváření dna dle Seppa Holzera. Ovšem tato verze nebude nikdy tak čistá a luxusně vypadající jako plastová varianta (vše na okolních fotkách je fóliové), protože fólie izoluje nejen vodu uvnitř díry, ale i okolní půdu plnou živin na druhé straně. V několika prvních letech může být jílové jezírko hodně kalné a i při kvalitním osázení nebude nikdy voda průzračnější, než jaká může být v tom nejčistším rybníku (tzn. zřejmě bude čistší než v běžných rybnících). Někomu to vadí, někomu ne, lidé se v rybnících koupou. Další nevýhodou je, že hladina vody se udrží na maximu obvykle nejdříve po třech letech, někdy později. 

 

Čím hlubší jezírko, tím lépe! 

Průměrná hloubka rybníčku by měla být minimálně 40 cm. Čím hlubší bude rybníček, tím lépe a rovnoměrněji se bude udržovat teplota vody. Vše, co je zahloubeno v zemi, je méně závislé na venkovní teplotě. Správně zvolená hloubka rybníčku má značný vliv na to, aby se v létě rybníček nepřehříval a v zimě zcela nevymrzl. Velmi důležité je správné rozmístění rostlinných zón. Bažinatá zóna by měla vést kolem celého rybníčku jako žlábek, s přívodem vody jen na několika místech. Tak vznikne močálovitá zóna, kde se daří nejkrásnějším rostlinám, např. Kyprej a Vrbina. Hloubka : 0-10 cm. 

Plochá vodní zóna se napojuje na bažinatou zónu a je hluboká cca 20-40 cm. Zde rostou velmi vysoké rostliny jako např. Orobinec, které mohou vyrůst až do výše 250 cm.

Hlubinná zóna by měla mít hloubku 60-150 cm . Většina rostlin hlubinné zóny má listy či květy na vodní hladině, jako např.Plavín a Leknín bílý.

 

Čistící zóny v jezírku 

Každá voda ( kromě destilované ) obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem. Řešením je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst. Horská jezera jsou křišťálově čistá, protože neobsahují dostatek živin pro růst čehokoliv a jsou celoročně velmi studená. Naše velké rybníky a přehrady jsou zase v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin a nepoměrně malé množství pobřežní vegetace nebo mokřadů, jež by automaticky plnily čistící úlohu ( jsou nahrazené betonovými břehy, plážemi, atd. ). Ideální přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy, ty méně bujné druhy rostlin se většinou po lidských zásazích do ekosystému zachovaly jen v chráněných oblastech.

Správná síla fólie 

Síla fólie je dána plánovanou hloubkou rybníčku,neboť čím větší má být hloubka rybníčku, tím silnější fólii musíme zvolit.

Rybníček do 10 m2 plochy hladiny, či do hloubky 90 cm, může být zhotoven z fólie o síle 0,5 mm. 

Větší rybníčky, maximálně do hloubky 150 cm, by měly být zhotoveny z fólie 1 mm.

Pro rybníčky s hloubkou větší než 150 cm doporučujeme kaučukové fólie (EPDM) sílu 1 mm. 

Pro všechny tyto rozměry, či hloubky rybníčků nabízí Heissner fólie o potřebných sílách (0,5mm, 1mm) a šířkách (2, 4, 6, 8, 9 m). Na objednávku je možné dodat fólii až o rozměru 20x20 m.

 

Jaký typ fólie je vhodný? 

Nabízíme fólie z různých materiálů. Každý materiál má rozdílné vlastnosti při zpracování, trvanlivost, přizpůsobivost k podloží a vztah k životnímu prostředí.

PVC fólie jsou nejpoužívanější, neboť jsou flexibilní, měkké a nechají se dobře lepit. 

Eventuelní pozdější opravy jsou u PVC fólií mnohem jednodušší.

EPDM-fólie je vyrobena z flexibilního syntetického kaučuku. Tyto fólie vydrží mnohem větší zatížení a dobře se zpracovávají. Náklady na kaučukovou fólii jsou ale zřetelně vyšší než např. u PVC fólie. 

Co je kapilární uzávěra? 

Kapilární uzávěra je zřetelným přerušením mezi rybníčkem a břehem. Jestliže chybí tato uzávěra, mohou rostliny a úprava dna vynášet vodu přes okraj fólie. Následkem je zřetelná ztráta vody v rybníčku.

Jak ochránit fólii proti poškození

Geotextilie zamezuje poškození rybníčkové fólie ostrými kameny či kořeny. Kameny se sice dají odstranit, či zakrýt pískovou vrstvou. Ta ovšem nezabrání prorůstání kořenů. Může se stát, že při tvrdém a hlinitém podkladu kořeny přímo provrtají fólii a tomu lze zabránit použitím geotextilie. Nabízíme pro tento účel geotextilii , která je vyrobena z nekonečného polypropylenového vlákna, a proto má vysokou pevnost a stabilitu.

 

Naplnění zahradního jezírka a výměna vody dešťovou vodou 

Shromažďováním a použitím dešťové vody lze sice ušetřit vodovodní vodu, ale shromažďovaná dešťová voda v cisternách či kádích obsahuje mnoho nečistot a částic prachu ve formě květního prášku a létajících semen, které s každým prvním deštíkem po delším období sucha jsou spláchnuty z Vaší střechy do cisterny. V cisterně začíná proces rozkladu těchto částic. Rozpuštěné živiny se ale nespotřebují, neboť nejsou k dispozici žádné rostliny.

Naplní-li se rybníček dešťovou vodou, vznikne přebytek živin chudých na kyslík. Důsledkem je kalná voda. 

Použijte dešťovou vodu jen příležitostně nebo jen v malém množství, např. na vyrovnání vypařené vody.

 

Naplnění zahradního jezírka a výměna vody vodou z vodovodního řádu 

Při prvním plnění a při výměně vody vodou z vodovodního řádu se dostane chlór a mnoho dalších rozpuštěných solí do rybníčku. To má negativní vliv na mikrobiologii v rybníčku. Zpravidla máte po výměně vody průhlednou čistou vodu, která se ale během několika málo týdnů může silně zakalit, či zezelenat. Těmto nepříjemným důsledkům lze zabránit tím, že vodu nevyměníte kompletně. Doplňujte rybníček čerstvou vodou v případě potřeby (např. při velkém odpařování) jen velmi pomalu a po etapách.

 

Jak zjistíte netěsné místo v rybníčku? 

Jestliže máte podezření, že je Váš rybníček poškozen a ztrácí vodu, tak vypněte všechna čerpadla a nechte hladinu rybníčku zklidnit. Posypte hladinu jemnou moukou přes síto. Stav vody se snižuje a ukáže Vám, v které hloubce máte hledat díru. Nahromadění mouky v jednom místě nám ukáže polohu díry. Ne vždy je ztráta vody způsobena proražením fólie. Často je to vinou nedostatečné nebo neexistující kapilární uzávěry.